Nabídka vín

Hledáte bílá, růžová nebo červená tichá vína? Projděte si sortiment Nevinného obchodu třeba po jednotlivých odrůdách. Anebo si vyberte šumivé víno.

Nabídka vín Počet položek: 72

Podkategorie

  • Bílá vína

    Bílá vína se vyrábějí z hroznů bílých moštových odrůd vinné révy. Rmut, tedy rozdrcené bobule se lisuje rychle po sklizni a získává se čistý mošt pro fermentaci.

  • Rosé a klarety

    Rosé nebo také růžová vína se vyrábějí z modrých hroznů, které se nechají odležet pouze krátkou dobu a tím se sníží obsah vyluhovaného barviva.

    Klarety jsou bílá vína vyráběná z modrých hroznů. Hrozny se ihned po sklizni lisují menším tlakem, čímž vznikne  bezbarvý mošt, z něhož po prokvašení vznikne bílé víno.

  • Červená vína

    Červená vína se vyrábějí z modrých hroznů vinné révy. Červené barvivo obsahují slupky modrých bobulí. Mošt fermentuje spolu se rmutem několik dní a barvivo se tak vylučuje do kvasící šťávy. Fermentace trvá delší dobu než v případě bílého vína a dochází k ní obvykle za vyšší teploty. Červené víno obsahuje více tříslovin.

  • Oranžová vína

    Oranžová vína získávají svoji barvu a charakteristické vlastnosti dlouhodobou macerací – ležením bobulí bílých hroznů na slupkách. Při maceraci se z dužniny a ze slupek uvolňují veškeré látky a také zbarvení, takže víno je mohutnější, tělnatější a má vyšší barevnost. Předpokládá se, že jde o původní starobylý výrobní postup výroby vín (tzv. kachetinské technologie). 

  • Šumivá a perlivá vína

    Vína s vyšším obsahem CO₂ rozlišujeme podle základního dělení na šumivá a perlivá.

    Šumivé víno, u nás hojně označované i výrazem sekt,  je víno, které po otevření nádoby při 20 °C vykazuje přetlak způsobený oxidem uhličitým nejméně 3 bary. Je plněno do lahví s hřibovitou zátkou, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením. CO₂ se do vína dostává primární a sekundární fermentací v uzavřené nádobě. Šumivá vína mohou být oxidem uhličitým dosycována, ale tento údaj musí být povinně uvedený na etiketě. Sekundární kvašení může probíhat buď v lahvi (pak mluvíme o metodě Champenoise - u nás označení traditionnelle nebo classique) nebo v nerezových ocelových tancích (tzv. metoda charmat). Šumivá vína u nás podléhají spotřební dani.

    Šumivá vína se rozdělují podle zbytkového cukru. Používá se tradiční francouzská klasifikace:

    • Brut nature: méně než 3 g na 1 litr v případě, že po druhotném kvašení nebyl dodán žádný cukr
    • Extra brut: 0-6 g na 1litr
    • Brut: 6-12 g na 1 litr
    • Extra dry (sec): 12-17 g na 1 litr
    • Sec: 17-32 g na 1 litr
    • Demi-sec: 32-50 g na 1 litr
    • Doux: vyšší než 50 g na 1 litr

    Perlivé víno vykazuje v uzavřené nádobě přetlak oxidu uhličitého 1 až 2,5 baru. Někdy se označuje výrazem Frizzante. Perlivé víno bývá obvykled dosyceno oxidem uhličitým. Ale setkáme se i s perlivými víny, která vznikla druhotným kvašením. Rozhoduje hodnota přetlaku CO₂.

    Klasifikace perlivých vín je z hlediska  zbytkového cukru podobná jako u tichých vín:

    • Suché - nejvýše 4 g zbytkového cukru na litr nebo nejvýše 9 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin je 2 gramy nebo méně.
    • Polosuché - nejvýše 12 g zbytkového cukru na litr nebo nejvýše 18 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin je 10 gramů nebo méně.
    • Polosladké - Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanovená pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na 1 litr.
    • Sladké - 45 g zbytkového cukru na litr a výš
na stránku
Zobrazení 1 - 12 z 72 položek
Zobrazení 1 - 12 z 72 položek