Červená vína Počet položek: 5

Podkategorie

• 

  Cabernet cortis

  Cabernet cortis je hybridní odrůda révy vinné, kterou v Německu v roce 1982 vyšlechtil profesor Becker křížením odrůd Cabernet Sauvignon a Solaris.

  Rezistentní odrůda Cabernet cortis dobře odolává zimním mrazům, a je proto vhodná k pěstování v chladnějších oblastech. Vinice s touto odrůdou najdeme v Německu, Polsku, Pobaltí a malé plochy i v České republice.

  Vína odrůdy Cabernet cortis mívají plnější tělo a vysoký obsah barviv a taninů. Svým charakterem připomínají Cabernet Sauvignon, v chuti i vůni najdeme tóny tmavého ovoce. Mladá vína odrůdy Cabernet cortis jsou výrazně kořenitá. Vína této odrůdy zrají velmi pomalu, a proto jsou vhodná k delšímu zrání a výborně se hodí i pro dlouhodobou archivaci.

• 

  Dornfelder

  Dornfelder byl vyšlechtěn v německém Weinsbergu křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Název dostal po zakladateli první vinařské školy v Německu Immanuelu Dornfeldovi.

  Vína odrůdy Dornfelder jsou výrazně tmavě granátová, mají svěží ovocné aroma. Ve vůni a chuti se objevují lesní plody, višně a ořechy.

  Zejména díky své atraktivní barvě se využívá ke scelování s jinými odrůdami.

  Dornfelder se obvykle pije mladý, pouze při výjimečné sklizni je vhodný pro školení v sudech barrique, střednědobé zrání a archivaci.

• 

  Fratava

  Fratava je odrůda révy vinné, která byla vyšlechtěna křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Fratavu vyšlechtil v roce 1973 Lubomír Glos a do Státní odrůdové knihy České republiky byla zapsána v roce 2008. Tato odrůda je vhodná pro pěstování v severních vinařských oblastech, není příliš náročná na kvalitu půdy a stanoviště.

  Fratava dává vysoce kvalitní, plná vína s nižší kyselinou a příjemnou tříslovinou. Barva je temně červená. V chuti cítíme zralé červené ovoce, kompoty, marmeládu.

  Fratava se dá pít jako mladé víno, ale je vhodná i pro archivaci a školení v sudech Barrique.

• 

  Jakubské

  Jakubské, neboli Pinot précoce noir, je stará odrůda révy vinné patřící do rodiny pinotů. Vznikla patrně v Burgundsku jako ranější pupenová mutace odrůdy Pinot noir.

  Jakubské je rozšířeno po celé Evropě. Hodí se zejména pro pěstování v severních vinařských oblastech, protože dobře odolává zimním mrazům.

  Název v češtině odkazuje na svátek sv. Jakuba, tedy 25. července, kdy se hrozny začínají zbarvovat a zaměkávat.

  Proti Pinotu noir má Jakubské menší bobule, díky čemuž jsou vína plnější a mají sytější barvu. Ve vůni se můžeme setkat s přezrálými třešněmi, lesním ovocem, kávou. Chuť je sametově jemná, s příjemnou kyselinou a tříslovinou.

  Tato vína se podávají při slavnostních příležitostech. Jakubské je vhodné ke střednědobé archivaci nebo dlouhodobé archivaci v sudech Barrique.

   

• 

  Modrý Portugal

  Modrý Portugal je stará odrůda révy vinné, jejíž původ je nám neznámý. Tato odrůda se pod různými názvy pěstuje zejména v Rakousku, Německu, ale i v Maďarsku, ve státech bývalé Jugoslávie a Rumunsku. Úspěšně zdomácněla i v Čechách a na Moravě, kde byla jednou z nejpěstovanějších modrých odrůd díky pravidelným vysokým výnosům.

  Intenzita barvy odpovídá velikosti sklizně, barva je rubínová, v porovnání s jinými odrůdami je její odstín většinou světlejší.

  Vůně bývá velmi jemná, lehce květinová. Víno z odrůdy Modrý Portugal bývá lehčí, s nižším obsahem tříslovin, chuť jemná, sametová. Ve vůni i chuti se můžeme cítit květiny, seno, třešně nebo černý rybíz.

  Modrý Portugal je vhodný pro výrobu svatomartinských vín, měl by se pít mladý. K archivaci vhodný není.

• 

  Pinot noir / Rulandské...

  Tato burgundská odrůda je rozšířená téměř po celém světě. Téměř všude se nazývá původním francouzským jménem Pinot noir. Francouzský název Pinot je odvozen od slova pin neboli šiška, protože jeho hrozny připomínají šišky pinie. U nás se původně nazývalo Roučí modré. Do Čech ho z Francie přivezl císař Karel IV.

  Názory odborníků na původ odrůdy Rulandské modré se rozcházejí. Podle jedné z hypotéz jde o spontánního křížence odrůd Mlynářka (Pinot meunier) a Tramín červený.

  Vína odrůdy Rulandské modré jsou většinou bledě rubínové barvy s nazlátlým okrajem v místě, kde se povrch vína stýká se stěnou sklenky, což působí dojmem cihlové barvy. Vůně mladých vín připomíná ostružiny, jahody nebo černé třešně. Ve vyzrálých vínech se objevuje vůně kůže, kouř hořícího dřeva, vůně tlejícího listí, sušených švestek, hořké čokolády, kakaa a povidel. Odrůda Rulandské modré se u nás často používá pro výrobu růžových vín a klaretů.

  Dobře vyškolená vína jsou přitažlivá pro nízký obsah kyselin, jemné třísloviny a plnost, která se zráním zvyšuje. Pinot noir se velmi dobře hodí pro dlouhodobou archivaci.

• 

  Rubinet

  Odrůda Rubinet byla vyšlechtěna v roce 1965 Prof. Ing. Vilémem Krausem, CSc v Lednici na Moravě křížením odrůd (Revolta x Alibernet) x André. Charakterem může připomínat červená vína z jižní Evropy. Rubinet se používá ke scelování (často s Modrým Portugalem a Frankovkou) - vínu pak dodává plnost a zvláštnost. Je také vhodný ke školení v sudech barrique.

  Barva vína je neprůhledná, sytě červenohnědá. Ve vůni je víno velmi osobité a intenzivní, v chuti překvapí svou intenzitou, viskozitou, tříslovitostí a kabernetovým charakterem.

  Odrůda poskytuje víno výborné kvality. Rubinet se hodí ke střednědobé archivaci.

• 

  Sevar

  Sevar je interspecifická odrůda vyšlechtěná v roce 1964 v Polešovicích zkřížením odrůd Seyve Villard 12-358 a Svatovavřinecké. Odtud také název Sevar, složený ze jmen obou rodičovských odrůd (ačkoliv není ani vyloučeno, že šlechtitele inspirovalo jméno bulharského chána, vládnoucího v letech 738 – 754, posledního panovníka rodu Dulo).

  Odrůdě vyhovuje méně vlhké stanoviště, dobře odolává nízkým teplotám (až do -23°C), ale raší brzy na jaře, takže ji mohou poškodit ranní mrazíky. Sevar je silně rezistentní vůči plísním a houbovým onemocněním a nesnáší chemické postřiky, takže je ideální pro ekologické hospodaření.

  Sevar je atypická odrůda, ale charakterem víno připomíná Neronet nebo Alibernet. Pro dosažení odpovídající kvality by měly hrozny při sklizni dosáhnout cukernatosti alespoň 19° ČNM.  Víno odrůdy Sevar má sytou, temně červenou barvu – řadí se mezi barvířky. V buketu i chuti se objevují tóny rybízu, lesních jahod, malin a borůvek. Typická je i příjemná kyselina, která u jižních vín obvykle chybí. Sevar je odrůda s velkým potenciálem – díky tomu, že víno je vhodné ke konzumaci již v následujícím roce po sklizni a zpracování hroznů, představuje odpověď na požadavky moderních, svěžích vín.

• 

  Svatovavřinecké /...

  Mezinárodní název odrůdy Svatovavřinecké je Saint Laurent. Vznikl patrně v Alsasku křížením Pinotu noir s další zatím blíže neurčenou odrůdou, patří tedy do rodiny Pinotů. Ve Francii se v současnosti nepěstuje, setkáme se s ním v Rakousku, Německu, Švýcarsku a především v České republice, kde se nacházejí největší plochy vinic této odrůdy. Zároveň je zde nejrozšířenější modrou odrůdou. Svatovavřinecké se úspěšně pěstuje jak ve vinařské oblasti Čechy, tak Morava.

  Vína jsou obvykle sytě červená až do fialova. Ve vůni nalezneme sušené švestky, povidla, višně, černý rybíz nebo skořici. Chuť je drsnější se zajímavými tříslovinami, ovocná, plná.

  Svatovavřinecké se často používá pro výrobu rosé. Může se z něj též vyrábět svatomartinské víno.

  Víno je vhodné k archivaci, zráním dosahuje sametové hebkosti.

• 

  Zweigeltrebe

  Odrůda vznikla v roce 1922 v rakouském Klosterneuburgu zkřížením Svatovavřineckého a Frankovky a pojmenování dostala po šlechtiteli Friedrichu Zweigeltovi. V Rakousku je dnes nejrozšířenější modrou odrůdou, ale s úspěchem se pěstuje třeba v Maďarsku, Německu, Švýcarsku, Chorvatsku, Slovinsku, Srbsku a na Zweigeltrebe narazíme dokonce i na severně položených vinicích v Belgii, Anglii a Kanadě. V České republice se řadí v posledních desetiletích k nejvysazovanějším odrůdám - jen mezi lety 1996 - 2002 byl "Zweigelt"  v ČR vysázen na 211 ha vinic! Ve VO Čechy se odrůdě mimořádně daří na Mostecku především díky vinařství Chrámce. 

  Zweigeltrebe poskytuje při dostatečné péči slušné výnosy, poměrně dobře odolává chorobám a plísním, je pouze citlivé na jarní mrazíky. Jedná se o ranou odrůdu, proto se jí daří i v severnějších polohách. Na polohu ani půdy nemá mimořádné nároky, pouze nesnáší suchá stanoviště.

  Přívlastková vína nejlépe vyzrávají v dřevěných sudech, vyžadují biologické odbourání kyseliny jablečné a výsledný produkt se pak vyznačuje výrazným aromatem, jemnými tříslovinami a plným tělem. Zweigelt se často používá pro výrobu rosé vín. Při vyšších výnosech je víno poněkud hrubé a trpké, ale dobře vyzrálé hrozny poskytnou surovinu pro skvělá vína granátové barvy s odleskem fialek, která překvapí ovocně kořenitou, hedvábnou chutí, připomínající višně, lesní plody a kompotované ovoce. Víno se hodí do kupáží a je vhodné ke střednědobé archivaci. Skvěle doprovodí různé masité pokrmy a kvalitní tvrdé sýry.